Než začnete přesouvat těžké kusy nábytku, změřte si obývací pokoj a určete, kudy vedou hlavní průchody. Mezi sedačkou a konferenčním stolkem by mělo zůstat alespoň 40–45 cm, abyste pohodlně prošli i s šálkem kávy. Stejná vzdálenost platí mezi sedačkou a televizní stěnou nebo knihovnou. Pokud je místnost malá, netlačte nábytek ke stěnám – raději obětujte jeden menší kus ve prospěch volného prostoru. Pamatujte, že průchod nesmí být blokován ani kabelem, ani dekorem, který snadno podkopnete.

Klíčové je myslet na to, kudy skutečně chodíte. Nejčastější chybou je postavit sedačku přímo proti dveřím nebo ji vecpat do rohu tak, že se za ni nedostanete. Zkuste sedačku umístit tak, aby její přední hrana byla rovnoběžná s delší stěnou a mezi ní a protějším nábytkem vznikl přirozený koridor. Výborným pomocníkem je Kulatý stolek před sedačkou, který díky absenci rohů zabere méně místa a lidé kolem něj snáze procházejí. Snažte se tedy nejen o dostatečnou šířku uličky, ale také o to, aby nábytek netvořil ostré překážky.

Dále se vyhněte tomu, abyste sedačku stavěli přímo proti sobě s dalším velkým kusem, například s dvousedačkou. Vznikne tak úzká ulička, kterou se budete muset protahovat bokem. Lepší je postavit je do tvaru L nebo je mírně pootočit. Mezi jednotlivými zónami – odpočinkovou a jídelní – nechte vždy alespoň 60 cm volné podlahy. Pokud máte koberec, měl by končit před průchodem, ne v něm. Malé děti nebo domácí mazlíčci ocení, když je průchod širší než 50 cm.

Nakonec si ujasněte, kolik lidí se v místnosti běžně pohybuje. Pokud jste čtyřčlenná rodina, potřebujete širší uličky než singles. Zvažte, zda nemůžete některé kusy nahradit skládacími nebo na kolečkách – usnadní to úklid i změnu dispozice. Vždy platí, že méně je někdy více: čím méně nábytku, tím snazší je procházení. A nezapomeňte, že i dostatečně široký průchod může být nepříjemný, pokud je zatarasený kabely nebo hračkami. Udržujte podlahu volnou a obývací pokoj se rázem stane přehlednějším a bezpečnějším.